Nosným tématem konzultačního dne byl dozor nad dodržováním povinností  právnických nebo podnikajících fyzických osob stanovený zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pohřebnictví“ nebo „PohřZ“). Velký prostor byl věnován i otázkám dozoru nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebních služeb, krematorií a osob provádějících balzamaci a konzervaci podle uvedeného zákona. Pro názornost každý z účastníků obdržel přehlednou tabulku členěnou podle jednotlivých ustanovení o dozoru prováděném krajskými hygienickými stanicemi.
Setkání zahájil Mgr. Tomáš Kotrlý, vedoucí oddělení pohřebnictví. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu se dostavila Ing. Soňa Binderová, Ministerstvo zahraničních věcí zastupovala Mgr. Veronika Honcová. Za oddělení pohřebnictví se konzultačního dne zúčastnili Mgr. Hana Augustinová, Ing. Mgr. Ivana Vršovská a Ing. Miroslav Schwarz. Díky tomu, že KHS zasílaly své dotazy v časovém předstihu a pracovníci MMR měli čas na přípravu fundovaných a podrobných odpovědí, MMR bude vyvíjet úsilí, aby se tato dopředu pečlivě připravená setkání stala platformou pro osobní předávání poznatků a zkušeností z praxe a konala se pravidelně jedenkrát či dvakrát ročně.
Zástupci MMR se s pracovníky hygienických stanic sešli právě v době, kdy uplynul jeden rok od novely zákona o pohřebnictví, která znamenala první krůček na dlouhé a nesnadné cestě vedoucí k modernizaci a kultivaci celého oboru. Základním dokumentem pro provozování pohřebních služeb je vydání a následné schválení příslušného provozního řádu. Účastníci konzultačního dne obdrželi revidovaný vzorový Řád pro provozování pohřební služby a zároveň byli ujištěni, že prostřednictvím elektronické pošty budou včas informováni o nových metodických doporučeních a stanoviscích jiných dotčených orgánů.
Jako další bod programu byla otevřena problematika repatriací. MMR oslovilo primáře oddělení patologie Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se žádostí o spolupráci při zajišťování odborné přípravy k získání koncese na provádění balzamace a konzervace. Žádost MMR měla kladnou odezvu, v příštím roce proto může být zahájen první kurz pro budoucí podnikatele v tomto oboru. Ještě před tímto krokem se na základě dohody s vedením ÚVN uskuteční v prosinci letošního roku stáž pracovníků oddělení pohřebnictví na oddělení patologie.
Při přepravě lidských pozůstatků do smluvních států, které podepsaly mezinárodní dohody o přepravě zemřelých, jsou krajskými hygienickými stanicemi vystavovány Průvodní listy těla zemřelého, tzv. umrlčí pasy. Podkladem pro jejich vystavení je List o prohlídce zemřelého (LPZ) a čestné prohlášení žadatele osvědčující splnění všech stanovených náležitostí. Novela zákona o pohřebnictví nepřinesla v tomto směru žádnou zásadní změnu, jen některé požadavky zpřesnila. Nejvýznamnějšími nesmluvními státy, do nichž se lidské pozůstatky z ČR nejčastěji přepravují, patří Polsko a Ukrajina. KHS se dosud nesetkaly s odmítnutím sdělení příčiny smrti od příslušného lékaře nebo zdravotnického zařízení.   
Účastníci konzultačního dne obdrželi metodický pokyn, zveřejněný též na webových stránkách MMR, v němž je zaznamenán postup provozovatelů pohřebních služeb při přepravě lidských pozůstatků do států, které neratifikovaly mezinárodní dohody o repatriaci. Uvedená metodika je výsledkem jednání uskutečněného dne 11. června 2018 mezi zástupci MMR, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zdravotnictví. K tomu Mgr. Veronika Honcová poznamenala, že Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje provozovatelům pohřebních služeb nápomoc jen v případech, kdy cílová země nemá v České republice přímé ani sdílené diplomatické zastoupení. Může však zprostředkovat pouze kontakt s příslušným zastupiteským úřadem, nikoli za něho vystavit požadovaný doklad.  
V dalším bodu programu byl zmíněn výkon dozoru prováděný krajskými úřady. Novelou zákona o pohřebnictví vzniklo na každém krajském úřadu jedno funkční místo pro výkon dozoru v oblasti pohřebnictví. Určení pracovníci by se měli agendě pohřebnictví věnovat na plný úvazek. V otázkách krajského významu proto doporučujeme kontaktovat primárně tyto pracovníky, kteří již postupně přebírají kontrolu nad svým regionem. Do jejich kompetence patří zejména dozor nad veřejnými i neveřejnými pohřebišti, další pravomoci v oblasti zdravotnictví pak mohou být v rámci konkrétního krajského úřadu svěřeny též jiným útvarům a jejich zaměstnancům. Jmenný seznam kontaktních krajských pracovníků je uveřejněn na webových stránkách MMR.
Zástupci KHS byli upozorněni na nově vzniklou oznamovací povinnost vyplývající z ustanovení § 110  zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Do celkového přehledu přestupků je nutno zahrnout i podněty, které byly postoupeny jinému správnímu orgánu, nebo věc byla odložena. Vzhledem k tomu, že termín pro zaslání statistických údajů je stanoven na konec března 2019, bude konkrétní postup předání dat z jednotlivých KHS na MMR upřesněn tabulkou MV. K problematice dozoru Ing. Schwarz doplnil, že je třeba rozlišovat úkony a postupy dle kontrolního řádu a na ně navazující přestupkové řízení. Posouzení naplnění skutkové podstaty přestupku a vyvození případných sankcí je zcela v kompetenci příslušné KHS.
Mgr. Kotrlý v krátkosti pohovořil o činnosti oddělení pohřebnictví, které bylo personálně naplněno  v dubnu letošního roku. Do současné doby byly oddělením pohřebnictví provedeny úkony dle kontrolního řádu celkem u 13 subjektů, při nichž bylo zjištěno 6 porušení povinností stanovených zákonem o pohřebnictví. Další kontrolní úkony probíhají. Velká část podnětů musela být postoupena z důvodu věcné, případně též místní příslušnosti jiným správním orgánům.
Významným tématem, které bylo mezi účastníky konzultačního dne široce diskutováno, bylo schvalování provozních řádů společností podnikajících fyzických osob bez právní subjektivity. Tento druh společnosti se neregistruje v žádném veřejném rejstříku, nemá právní subjektivitu ani přidělené IČ. Při výkonu činnosti vystupují společníci svým jménem se svým IČ s dovětkem, že jednají jako účastníci společnosti. Podrobnosti k dané problematice byly účastníkům setkání předány v písemném podkladu, který tvoří přílohu tohoto zápisu. Od 1. ledna 2019 musí každá podnikající fyzická osoba plnit povinnosti vůči finančnímu úřadu samostatně, což podporuje požadavek, na němž se shodli všichni účastníci setkání, aby měl každý aktivní držitel koncese krajskou hygienickou stanicí schválený provozní řád na své jméno.
Ing. Soňa Binderová z Ministerstva průmyslu a obchodu zahájila své vystoupení uvedením statistických údajů o aktuálním počtu a struktuře živností v oblasti pohřebnictví v členění dle jednotlivých oborů a krajů. Prezentovaná data jsou obsažena v následující tabulce:

Počet živností podle oborů k 30. 6. 2018^[1]  
Dále uvedla, že z aktuálních statistik ke dni 12. září 2018 vyplývá, že z celkového počtu 625 živnostenských oprávnění k provozování pohřební služby je aktivních 515, přičemž svoji praxi vykonávají ve 434 provozovnách. Z  66 živnostenských oprávnění k provozování krematoria je aktivních 56 živností v 37 provozovnách. Na provádění balzamace a konzervace bylo vydáno 11 živnostenských oprávnění. Nejvíce držitelů těchto koncesí je v Praze a v Ústeckém kraji. Živnostenským úřadům se podařilo od roku 2000 zkontrolovat přibližně 2/3 všech provozovatelů pohřebních služeb, krematoria jsou kontrolována jen v posledních dvou letech. Další kontroly budou prováděny dle kapacitních možností, jelikož pohřebnictví představuje jen nepatrnou část kontrolovaného portfolia.  Zástupcům KHS bylo sděleno, že jim může být na základě žádosti zaslán příslušným pracovištěm živnostenského úřadu seznam aktivních živností na provozování pohřebních služeb, který mohou následně využít pro kontrolu skutečnosti, zda všechny povinné subjekty vydaly svůj provozní řád.   
Zástupci KHS uváděli mnoho špatných příkladů z praxe. Například situaci, kdy pět pohřebních služeb sdílí společně devět míst v chladicím zařízení nebo kdy provozovatel pohřební služby nemá samostatné mrazicí zařízení, ale pouze možnost přepnout celý prostor chlazení na mražení, a tím mrazit i ty těla, která by být mražená neměla. Dále se diskutovalo o ukládání nebezpečného nebo komunálního odpadu vzniklého při úpravě zemřelého, a to do rakve pod hlavu a trup zemřelého. Obdobné praktiky jsou dle účastníků diskuse nepřijatelné.
Dalším diskutovaným tématem bylo vedení hřbitovní, pohřební a kremační evidence. KHS dozorují vedení evidence související s provozováním pohřebních služeb a krematorií. Zákon o pohřebnictví ukládá, aby tyto evidence byly vedeny průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy, přičemž zápisy mají být prováděny bez zbytečného odkladu. Zástupci KHS diskutovali nad praktickou otázkou, zda je zákonná povinnost splněna i dodatečným svázáním počítačově vedené evidence po jejím fyzickém vytištění (což je názor MMR). Přibližně polovina zúčastněných pracovníků KHS se přikláněla k teleologickému výkladu zákona a druhá polovina trvala na předem svázané pohřební knize z důvodu jejího nesnadného zfalšování. Názor MMR je dlouhodobě neměnný, prokonzultovaný s odbornou veřejností, zveřejněný na webu mmr.cz, a týká se všech evidencí (hřbitovní i kremační). Konečné stanovisko může vyslovit v případném soudním sporu pouze věcně a místně příslušný soud.

Zapsala: Ing. Mgr. Ivana Vršovská, dne 25. 9. 2018